Pozor na ně! Nejedlé houby, které vám zkazí oběd
Co jsou to nejedlé houby?
V našich lesích roste spousta nádherných hub, jenže pozor - ne všechny patří do kuchyně. Když mluvíme o nejedlých houbách, máme na mysli všechny druhy, které by se nikdy neměly objevit na našem talíři. Mezi ty nejnebezpečnější patří smrtelně jedovaté druhy, jako třeba zákeřná muchomůrka zelená nebo nenápadný pavučinec plyšový. Naštěstí nás příroda často varuje - většina nejedlých hub má tak odpornou chuť nebo zápach, že je ani nenapadne ochutnat.
Nejedlé houby ale nejsou jen ty jedovaté. Patří sem i houby, které jsou prostě moc tuhé, nechutnají dobře nebo je žaludek těžko snáší. A pak jsou tu ještě záludné druhy, které některým lidem způsobují alergii, i když jsou jinak jedlé. Proto platí zlaté pravidlo - sbírejte jen houby, které opravdu dobře znáte. Pokud si nejste jistí, zajděte se poradit ke zkušenému houbaři nebo do lékárny.
Typy toxicity hub
V houbařském světě číhá řada nástrah a ne všechny houby jsou vhodné ke sběru a konzumaci. I když některé nejedlé druhy vypadají lákavě svým vzhledem, mohou obsahovat nebezpečné jedy. Tyto toxické látky se navzájem odlišují jak složením, tak i tím, jak působí na naše tělo.
Když mluvíme o jedovatých houbách, rozlišujeme různé druhy otrav. U prvního typu se setkáváme s problémy trávicího ústrojí - člověku je špatně, zvrací a má průjem. Tyto potíže se většinou objeví během pár hodin po snědení houby. Druhý typ útočí na játra. Tady se příznaky jako žloutenka, velká únava a nechutenství projeví až za několik dní. Nejnebezpečnější jsou houby, které napadají nervovou soustavu. Způsobují vidiny, křeče, můžou vést k bezvědomí a v nejhorších případech i úmrtí.
Musíme mít na paměti, že i malý kousek jedovaté houby může způsobit vážné zdravotní potíže. Proto sbíráme jen ty druhy, které opravdu dobře známe. Pokud si nejsme jistí, raději se poradíme s mykologem.
Nejčastější nejedlé houby v ČR
Při procházkách naší přírodou narazíte na spoustu hub, ale pozor - zdaleka ne všechny si můžete odnést domů na pánvičku. Řada z nich vám může pěkně zatopit - některé jsou přímo nebezpečné a jiné vám zase pokazí chuť k jídlu svým odpudivým aroma nebo gumovou strukturou. Typickým příkladem je třeba hřib žlučník, který vám svou pekelnou hořkostí spolehlivě zkazí celou houbovou smaženici. Stejně tak byste měli nechat být pečárku zápašnou, která svým chemickým pachem připomíná nemocnici, nebo strmělku nálevkovitou - ta je sice krásná na pohled, ale tuhá jak podrážka.
Jestli si nejste jistí, radši nechte houby růst dál v lese. Nebo se stavte za místním houbařským guru - určitě vám rád poradí, co sbírat a čemu se obloukem vyhnout.
Příznaky otravy houbami
Nejedlé houby můžou být pořádně zákeřné a jejich konzumace se někdy pěkně vymstí. Každá jedovatá houba v sobě nese jiné toxiny a podle toho se taky liší následky, které můžou být od lehkých až po smrtelné. Když se člověk otráví houbami, většinou to pozná podle žaludečních potíží - zvedá se mu žaludek, zvrací, bolí ho břicho a běhá na záchod. Tyhle problémy se obvykle ozvou už pár hodin po jídle a klidně se můžou táhnout i několik dní. U vážnějších případů to může být mnohem horší - motá se hlava, tělo ztrácí vodu, člověk neví, co je skutečnost, může mít halucinace a může dojít i k selhání jater nebo ledvin. Pozor hlavně na houby, které jsou extra záludné - problémy se někdy ukážou až za několik dnů. Jakmile se po houbách necítíte dobře, nečekejte a běžte rovnou k doktorovi.
První pomoc při otravě
Otravy houbami jsou zákeřné a můžou být hodně nebezpečné, ať už je sníte omylem nebo schválně. Když máte pocit, že vám nejedlé houby způsobily otravu, musíte jednat hned. Hlavně nepanikařte a zavolejte rychlou nebo toxikologické centrum. Na lince 155 vám poradí, co dělat dál. Snažte se vybavit si co nejvíc o houbách, které jste snědli - jak vypadaly, kde jste je našli, kdy a kolik jste jich snědli. Moc pomůže, když máte schované zbytky hub nebo jídla z nich. Doktoři pak líp poznají, jaký jed vám způsobil potíže a můžou vás líp léčit. Nesnažte se sami vyzvracet, dokud vám to doktor neřekne. Některé jedy totiž můžou při zvracení ještě víc poškodit jícen. Neberte na lehkou váhu příznaky jako je špatně od žaludku, zvracení, bolení břicha, průjem nebo motání hlavy. Někdy se objeví až za několik hodin a můžou znamenat vážný problém. Nezapomeňte - čím dřív vás doktor uvidí, tím líp.
Mýty o rozpoznání jedlých hub
O houbách koluje spousta pověr, co můžou být pěkně zrádné, když je člověk bere moc vážně při sbírání. Tohle platí hlavně u nejedlých hub, co by se normálně jíst neměly. Je fakt důležitý si uvědomit, že tyhle babský rady jsou úplně mimo a může to špatně dopadnout, když se jima budete řídit. Třeba taková klasika - že jako všechny houby na stromech jsou jedlý. To je naprostá blbost. Vemte si třeba třepenitky, co rostou na dřevě - některý jsou pekelně jedovatý. A další nesmysl je, že když houby povaříte, tak už nejsou jedovatý. Některý druhy mají v sobě jedy, co jsou tak odolný, že je ani vařením nedostanete pryč. Prostě zůstanou nebezpečný, i když je vaříte sebedýl. Takže nikdy nedejte na kecy typu stačí to pořádně provařit. Nejdůležitější je vaše zdraví, a jediná jistota je sbírat jenom houby, který fakt poznáte. Když si nejste jistí, zajděte radši za zkušeným houbařem nebo do houbařský poradny.
Krása nejedlých hub spočívá v jejich křehké pomíjivosti a v odrazu tajemství, jež skrývá les.
Božena Kamenická
Důležitost atlasu hub
Atlas hub je naprosto zásadní pomocník pro každého houbaře. Když se vydáte do lesa, potřebujete spolehlivě rozpoznat nejedlé druhy od těch jedlých. Některé nejedlé houby vypadají opravdu nádherně - jejich pestré barvy a tvary přímo lákají k utrhnutí. Pro méně zkušené houbaře to může být pořádná past. Díky atlasu s přesnými fotografiemi a popisky ale dokážete tyto nebezpečné krasavice bezpečně poznat a vyvarovat se tak zdravotních problémů nebo dokonce otravy s tragickými následky. Musíme myslet nejen na vlastní bezpečnost, ale hlavně na naše děti, které jsou k otravě houbami mnohem citlivější. Proto je důkladné nastudování hub z atlasu naprosto klíčové, pokud chceme houby sbírat zodpovědně a bez rizika.
Sběr hub s odborníkem
Když se procházíme po lese s košíkem, často nás zlákají nádherně zbarvené houby podél cesty. Je ale třeba být opatrný! I když houba vypadá lákavě, nemusí být vhodná ke konzumaci. Mezi houbami najdeme spoustu nepoživatelných druhů a některé mohou být dokonce smrtelně jedovaté. Houbová otrava může způsobit vážné zdravotní potíže a v nejhorším případě může vést až k úmrtí. Proto je zásadní přistupovat ke sběru hub zodpovědně a s potřebnými znalostmi. Máte-li pochybnosti o jedlosti houby, vyhledejte radu zkušeného houbaře nebo navštivte mykologickou poradnu. K dispozici jsou různé houbařské příručky, online průvodci i speciální aplikace, které vám s určením pomohou. Nezapomínejte, že zdraví máte jen jedno!
Vlastnost | Jedlé houby | Nejedlé houby |
---|---|---|
Vůně | Příjemná, houbová, oříšková atd. | Nepříjemná, štiplavá, chemická atd. |
Barva | Různé, od bílé po tmavě hnědou | Různé, často výrazné a varovné barvy (červená, oranžová) |
Ochrana nejedlých hub v přírodě
Při procházkách lesem často narazíme na různé druhy hub, které sice lákají svým vzhledem, ale do košíku rozhodně nepatří. Mnozí si říkají, proč vlastně chránit houby, které stejně nemůžeme sníst. Pravda je taková, že nejedlé houby mají v přírodě nezastupitelnou roli. Tyto houby, i když pro nás nejsou k jídlu, představují klíčovou součást lesního života. Slouží jako potrava mnoha druhům hmyzu a lesní zvěře, přičemž jejich podhoubí pomáhá stromům lépe prospívat. Zajímavé je, že některé nejedlé druhy hub skrývají látky, které mohou být cenné pro výrobu léčiv. Proto když v lese potkáte houbu, kterou nemůžete sníst, uvědomte si, že není v přírodě zbytečně. Každá houba má svůj význam a zaslouží si naši ochranu, ať už je jedlá nebo ne.
Publikováno: 31. 01. 2025
Kategorie: jídlo a pití